Jsem .le.

milovnice akce a smíchu s adhd v remisi

Mám vášeň pro slova a cit pro zachycení okamžiku.

Kdysi jeden můj kamarád prohlásil: Tobě přijde všechno zajímavý! A já odvětila: Jo. Mě zajímá všecko a všecko mi přijde pekelně zajímavý. Což je možná důvod, proč tak ráda rajzuju a sklenici vidím napůl plnou. Samozřejmě kromě doma, kde se nezřídka statečně hroutím.

Narodila jsem se v osmdesátkách, z čehož si pamatuju jen panelák a trikolóru na skříni v chodbě, když se táta vrátil z demonstrace v listopadu 89. Od mala jsem věděla, že chci cestovat a být svobodná. Za první peníze na vysoké jsem si pořídila golfa v benzínu a tím ta svoboda nabrala grády. Je vám dvacet něco, jedete svým (krásným!) autem z Hradce kamsi k Trenčínu, muzika proklatě nahlas a vlajou vám vlasy. Tak to jsem já, i když už dávno golfa nemám a tu svobodu trochu krouhly děti. Miluju lyžování, hory, divočejší cyklistiku, valašské kopce, gastro a zapomenutá hipsterská zákoutí.

 Tak vítejte v mém deníku, neinstáčovém a ryzím, kam odkládám různé zážitky z cest fyzických i těch mentálních. Z cest nás dospělých, i rajzů okořeněných přítomností dětí mých milovaných, prudících a prostořekých. Dost často vyrážím (s) děckama sama a ráda dodám odvahu těm, kteří mají pocit, že to je unmöglich. Není. Klidně se inspirujte. Ale pak si nezapomínám dopřát sem tam nějaký ten rajz (bez) děcek, abychom to všichni všechno v duševním zdraví přežili. 

"Tam kdesi podél patníků budou holky a vize a všechno. Tam kdesi podél patníků mi někdo podá perlu."
Jack Kerouac, Na cestě

01.09.2022